Spokojení návštěvníci jsou tou největší odměnou pro každého vystavujícího. V případě výstavy Světlo pro Prahu po deseti letech nejde však jen o potěšení z kulturního zážitku.
Autorům výstavy šlo především o prolomení lhostejnosti a o chvilku k zamyšlení.
Dne 11. května 2010 proběhlo slavnostní zahájení výstavy Světlo pro Prahu po deseti letech, kterou ve spolupráci s Národním muzeem uspořádala Ochrana fauny ČR.
Výstava, které dal opět tvář sochař Miroslav Páral, si klade za cíl především poděkovat všem, kteří se zasloužili o to, že našim ptákům již nehrozí při střetu se sloupy elektrického vedení tak veliké nebezpečí. Druhým velkým tématem výstavy je vliv člověka na druhovou pestrost.
Je 4. května 2010. Ocelové konstrukce, prkna, mrtví opeřenci, rudě zářící obří prsty, televizních obrazovek, jak při výprodeji, dodávky s „venkovskými“ SPZ blokující magistrálu, ostraha v pohotovosti, ale ti pánové, ti se snad dobře baví?!
Ve čtvrtek 29. dubna proběhlo v ateliéru lektorského oddělení Národního muzea setkání zástupců metodického týmu OF ČR s lektory doprovodných programů a vedoucí Oddělení vzdělávání a kulturních aktivit NM, paní Věrou Roškotovou.
Deset let by ve srovnání s věkovitostí neorenesanční budovy Národního muzea nemělo mít téměř žádnou váhu. Jenže co je jedno desetiletí ve srovnání se změnami, ke kterým se schyluje již roky předešlé!
Výstava Světlo pro Prahu, kterou vypravila do světa Ochrana fauny ČR, rozeslala naléhavou zprávu, že již nemůžeme déle přehlížet umírající a mrzačené ptáky pod sloupy elektrického vedení.
V roce 2001 se v Národním muzeu v Praze uskutečnila výstava Světlo pro Prahu, která vzbudila zasloužený zájem veřejnosti i médií nejen u nás, ale i v zahraničí. Výstava Světlo pro Prahu zachycovala utrpení ptáků na stožárech elektrického vedení. Její kontroverzní pojetí šokovalo návštěvníky i odbornou veřejnost. Cílem však bylo něco jiného než přilákat na morbidní podívanou.